Srní bývala samostatná obec. Roku 1878 je ves připomínaná jako Rehdörfel.Roku 1895 se nazývala Srní Vesnička.

 Její historie je neodmyslitelně spojená se železnicí. V roce 1866 se tato důležitá komunikace začala budovat a zdejší zastávka dostala pracovní název Brána. Dne 9. října 1867kdy ještě trať nebyla dokončena, zde do vlaku nastoupil excísař Ferdinand, aby odcestoval do Vídně. Jeho cesta byla triumfální s množstvím uvítacích ceremoniálů, třeba jako v Doksech. Další den odjela do Vídně i excísařovna, ovšem již za menší pozornosti veřejnosti. Na druhou stranu, když si uvědomíme, kolik měla železnice nepřátel, jaká to byla skvělá reklama. Když byla dráha zprovozněna, dostala zdejší zastávka název Zákupy – Mimoň. V roce 1914 při stavbě lesnické úzkokolejky z Rečkova u Bělé pod Bezdězem do Hradčan byl plán ji prodloužit až sem do Srní, ovšem sny se neuskutečnily. Od 19. století zde již stál dřevozpracující podnik, který se od roku 1907 zaměřil na impregnaci dřeva. To byl velmi dobrý krok, který znamenal na druhé straně nárůst počtu obyvatel ve vsi.

 S dnešním názvem Srní se ves objevuje až v roce 1929. V červnu 1945 se zde uskutečnily první volby, protože se sem již nastěhovalo více českých dělníků kvůli pile. To zde již byly v provozu pohostinství, prodejna smíšeného zboží. Ta roku 1949 připadla Severočeské Včele. V roce 1957 došlo k tomu, že se Srní odtrhlo od Karasů a stalo se samostatnou obcí s 9 členným zastupitelstvem. Úřadovna byla na osadě Kraví Hora. V roce 1953 prodejna připadla Jednotě Nový Bor. Tehdy byl předsedou MNV Jaroslav Umlauf, bývalý předseda Karas od r. 1954. Jak bylo na malých obcích obvyklé, někteří členové byli spíše pasivní než pracovití. Od roku 1958 zde existoval i Výbor žen, ovšem jeho činnost byla spíše nepravidelná. V roce 1959 se stala předsedkyní MNV M. Šorerová. Nejpracovitější komisí byla kulturní za vedení předsedkyně Emilie Šindelářové. Například se do provozu podařilo uvést knihovnu, dětskou recitační a divadelní skupinu.

Protože Srní mělo málo obyvatel, byla činnost MNV neúplná a některé komise neměly dokonce co dělat. Navíc, protože velká část občanů pracovala na dráze a v dřevokombinátu, v komunikaci jim bránila například různá pracovní doba. Již roku 1960 padl návrh na sloučení s Provodínem, ovšem pro nesouhlas s ONV to nebylo realizováno. V tomto roce se stal předsedou Jiří Šorer. Opět nejlépe pracovala kulturní komise pod předsedkyní Růženou Paslavskou. Zdejší divadelní kroužek hrál po celém okolí, ale lidé měli možnost jezdit i na zájezdy do divadel společně s ZV ROH dřevozpracujícího podniku. V roce 1960 byl pro Srní zřízen vlastní zdravotní obvod na českolipské poliklinice. A událostem roku 1960 není konec, protože tehdy vznikl oddíl Svazarmu, jehož členové se pustili do stavby hřiště a střelnice. Ovšem celkově MNV dobře nepracovalo a veškerá práce zůstávala jen na předsedovi.

Dřevokombinát se rozrůstal, například roku 1961 se postavilo silo na piliny. V roce 1961 bylo také zahájeno jednání o výstavbě nového Dřevokombinátu i nutné rekonstrukci vlečky. V roce 1964 provoz impregnace vyhořel a roku 1969 byl postaven znovu s novou technologií.

Od 60. let se postupně otevírala ložiska těžby písku Provodínskou pískovnou. V roce 1963 opět nastaly snahy ke sloučení s Provodínem a opět tu byl nesouhlas. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za předsedu MNV Artur Damas. Téhož roku bylo otevřeno dětské kluziště s osvětlením. Dne 1. června 1965 byl Damas odvolán ze zdravotních důvodů a předsedou byl zvolen tajemník Fr. Gargulák. Ten byl ale již roku 1966 odvolán z osobních důvodů a novým předsedou se stal Ladislav Paslavský. Na konci roku 1966 se Srní připojilo k Provodínu. Roku 1973 se budovala autobusová čekárna. Dne 1. října 1976 zahájila provoz největší pila v kraji jako podnik Severočeských dřevařských závodů.

V době samostatnosti, například roku 1961 zde žilo 169 obyvatel, ale roku 1970 to již bylo jen 113. Dnes zde žije 58 obyvatel (březen 2017).

Přesto, že jde o velmi malou ves, najdeme zde několik významných památek. Je to například čp. 1, dřevěná roubená stavba s arkádami, štíty vyloženými břidlicí. Pochází z doby kolem roku 1860. Podobně je zajímavá i dřevěná patrová chalupa čp. 4, v roce 1961 stále ještě s doškovou střechou. Pochází z doby kolem roku 1860. Podobná je i chalupa čp. 23, srub s arkádami, asi z roku 1810. Dnes ves patří pod Provodín a patří mu i další osada Kraví Hora.