| ivot ech v Sudetech |
|
|
|
| Napsal Pavel Bratrovsk | |
| Nedle, 21. erven 2015 | |
|
Podle vzpomínek Jarmily Bratršovské, rozené Mejstíkové voln napsal její syn Pavel Bratršovský Mj otec Václav Mejstík pišel do Sudet se svojí manelkou v roce 1926. Mli krátce po svatb a protoe nemohli sehnat práci, vyuili nabídky vrchního rady SD a ješt s Josefem, bratrem Václava odjeli do severních ech, (tenkrát do Sudet) kde byl zájem o eské zamstnance. Josef se odsthoval do Raspenavy a Václav odjel do Jestebí. Zpoátku bydlel Václav s manelkou Marií u nmeckého sedláka Klapae na návsi v Jestebí. Václav pracoval u státní dráhy a Marie pomáhala v hospodáství. A do mého narození v ervenci v roce 1929 bydleli v jedné místnosti s výhledem na zíceninu hradu Jestebí. Po mém narození jsme se odsthovali do pidleného stráního domku v Provodín u závor. Otec Václav obsluhoval závory, rozvšoval lampy na semaforech a vyhybkách. Matka Marie chodila na houby a na borvky, kterých tenkrát byly plné lesy. Brzy se s obyvateli Provodína a Jestebí spátelili. Vtšina místních obyvatel byla nmecké národnosti. V Provodín bylo napíklad jenom asi 100 ech. Bylo nutné, aby eši i Nmci znali oba jazyky. Ob národnosti se mazi sebou asto mísily a tak Nmci mívali eská píjmení a eši zase nmecká. Obchod se smíšeným zboím v Provodín ml napíklad Nmec, který se jmenoval Koátko a tak podobn. eši pracovali peván jako státní zamstnanci, etníci, pošáci a elezniái. Nmci pak byli zemdlci, emeslníci a obchodníci. Z poátku bylo souití obou národností bez problém, dalo by se íci kamarádské. A ve ticátých letech se zaaly objevovat urité problémy. Nkteí Nmci zaali chodit v bílých podkolenkách, zdravit se zdvienou pravicí "Heil Hitler" a echm nadávat. Protoe zde bylo málo ech nemli vlastní školu. Souasná škola v Jestebí byla nmecká. eská škola mateská byla v Provodín u Jans kde uila paní uitelka Berdychová. Dnes p. 100 (pan Tichý). Kdy jsem mla nastoupit do první tídy odvezl m otec do eské školy do íelic u Chlumce nad Cidlinou k babice Ann. Do druhé tídy jsem u zaala chodit v Jestebí. Tam byla zízena eská škola práv u pana Klapae na návsi p. 120. Bylo to práv v té místnosti, kterou naše rodina uvolnila v roce 1929. Sem chodily dti první a tetí tídy. tvrtá tída byla v Provodín u Trunek p. 108. Zde uil pan uitel Rýdl. V jednotídce v Jestebí pak vyuoval pan uitel Václav Dvoák. V té dob se zaalo uvaovat o stavb eské školy. Spolky, jako Jednota severoeská a Baráníci ukládaly své výdlky z akcí, které poádaly, na novou eskou školu. Pan ídící uitel sehnal adresy továrník, rozdal dtem obálky a dti psaly a psaly stále jeden text ve smyslu: Váený pane továrníku! My dti z pohranií Vás zdvoile ádáme abyste nám laskav zaslal 1 Ks na cihlu na postavení eské školy v Provodín. Dkujeme Vám a podpis. Moná, e to není pesné, ale bylo to úinné. ádný továrník neposlal jen 1 Ks. Škola se dostavla v roce 1938 a od poloviny záí mly dti pejít do nové školy v Provodín u závor. K slavnostnímu otevení došlo 14.srpna 1938. Byly vydány odznáky, rozdány pozvánky. Za školou v lese byly stoly s oberstvením. Hrála kapela a eny v krojích zpívaly národní písn. Krátce nato pišel bez varování píkaz k odsunu obyvatel eské národnosti. Do eské školy tak nastoupily jako první dti nmecké. eské dti tak uvidly svoji školu a v roce 1945. Jarmila Bratršovská zemela 26.9.2014 ve vku 85 let. |
|
| Aktualizovno ( Nedle, 21. erven 2015 ) |
| Dal > |
|---|